top of page
Vyhledat
  • Obrázek autoraJana Strachová

Soused Vám zničil strom, u kterého jste pohřbili milovaného psa – aneb má citový vztah k věci vliv na výši odškodného?


Nejvyšší soud nedávno řešil zajímavý případ. Jeden soused druhému úmyslně zničil strom, který měl souvislost se smrtí blízké osoby poškozeného. Konkrétně se jednalo o to, že se na stromě přítel poškozeného oběsil a pod tímto stromem byl také náhrobek. Nejvyšší soud rozhodoval o tom, zda v takovém případě má škůdce uhradit více, než kolik je obvyklá cena stromu. Při rozhodování se opíral o § 2969 občanského zákoníku, který v souvislosti s náhradou škody zohledňuje tzv. cenu zvláštní obliby.


Cena zvláštní obliby představuje zajímavý koncept odkazující odkazuje na cenu věci, která není určena pouze obvyklými tržními mechanismy, ale zahrnuje i osobní, citovou hodnotu, kterou má určitá věc pro konkrétní osobu. V občanském zákoníku se s pojmem cena zvláštní obliby setkáváme kromě práva na náhradu škody také v souvislosti s vypořádáním společného jmění manželů nebo při dědění, kde může být cena zvláštní obliby klíčová při rozhodování o tom, komu připadne určitý majetek.

V dědickém právu může tento aspekt ovlivnit rozhodnutí o přidělení předmětů, které nemají zvláště vysokou tržní hodnotu, ale mají významnou emocionální nebo symbolickou hodnotu pro jednotlivé dědice. To může být relevantní například u rodinných domů, zvířat nebo uměleckých děl.

Cena zvláštní obliby tak odráží nejen čistě právní, ale také širší sociální a kulturní hodnoty, neboť upozorňuje na to, že majetek není jen prostředkem k dosažení materiálního zisku, ale může mít i hluboký osobní a emocionální význam.


V oblasti náhrady škody je možné přisoudit více, než o co poškozený skutečně přišel, byla-li poškozena nebo zcela zničena věc, k ní poškozený choval zvláštní citovou vazbu a zároveň poškodil-li škůdce věc ze svévole nebo škodolibosti. Nebylo by spravedlivé, kdyby někdo neprostým nedopatřením například v restauraci polil oblíbené sako po babičce a musel uhradit desetinásobek jeho ceny. Pokud by se ale například zhrzený bývalý partner po rozchodu vloupal do domu, kde by úmyslně oblíbené sako rozřezal, podmínky zákona by splněny byly.


Prokazování je – bohužel – na poškozeném


Problematické v těch případech bývá zejména prokazování zlého úmyslu škůdce. Pokud by Vám v případě se sakem bývalý partner poslal fotografii zničeného kusu oblečení s peprným vzkazem, soud by Vám nejspíše dal za pravdu. Bohužel ve skutečnosti obvykle není vůbec snadné dopátrat se s jistotou ani osoby škůdce, natož prokázat, že chtěl takzvaně "tnout do živého".


Právě na důkazní nouzi ztroskotal také popisovaný případ s poraženým stromem. Nejvyšší soud se ovšem situací zabýval velmi důkladně a dal tak do budoucna podobně poškozeným naději, že by mohli dojít spravedlnosti a získat za zničenou drahocennou věc nejen její tržní hodnotu, ale také několikanásobně vyšší cenu zvláštní obliby.  

4 zobrazení0 komentářů

Comments


bottom of page